Dne 5. května roku 2004 přednesl v Moskvě Grigorij Grabovoj svoji autorskou přednášku
č. 104 Tvorba štěstí, která je součástí cyklu UČENÍ O BOHU.

Z této přednášky si dovolujeme citovat několik myšlenek:

„Když hovoříme o utváření štěstí, pak je třeba chápat takový aspekt, že např. jakákoliv aktivita v konání Boha – to je konání štěstí, neboť Bůh koná z úrovně štěstí, ze šťastné úrovně pro člověka, neboť On je Stvořitel člověka.“

„Když Bůh ukazuje své vlastní štěstí, člověk vidí svoji šťastnou Duši.“

„… Bůh o vás vždy ví podle vaší šťastné úrovně rozvoje, a když On to ví, snažte se ubírat k témuž.“

„Tedy v libovolných situacích, zdánlivě beznadějných, to znamená například, když posuzujeme situace jako bezvýchodné z pohledu lidské logiky, ale z hlediska Boha tomu tak nebude. Bůh může vždy jakoby změnit strukturu řízení. Tedy pro Něho
v zásadě lidský pojem „beznadějnosti“ v podstatě jakoby nemůže existovat.“

„Vždyť člověk nemůže být šťastný, existuje-li okolo nějaký problém, v podstatě nemůže být šťastný. Z toho tedy vyplývá, že projevení zejména skutečného štěstí – to je přece úroveň Božského štěstí. To znamená, že když chce člověk projevit štěstí, v tom případě se musí stejně dívat na Boha.“

„Když mluvíme o reálných technologiích věčného rozvoje, pak štěstí – to je aktivita současně na fyzické i duchovní úrovni i mimochodem na úrovni štěstí duše.“

„…člověk – to je prvopočáteční nekonečno, to jest – člověk jeden pro druhého to je již ve skutečnosti prvotní a nekonečné štěstí.“

„Bůh tvoří štěstí a člověk může především formovat štěstí.“