Věčný život determinuje často potřebu zrychleně myslet vzhledem k tomu, že je třeba zpracovat velké množství informací. Při práci s informací lze v těchto případech vnímat a chápat stopu informace, která se odlišuje od informace tím, že má více šedých tónů a konečný objem.
Nicméně, stopu informace lze rozbalit (rozarchivovat) a na úkor oblastí, které se otevírají v procesu rozarchivování, zvýšit rychlost myšlení až do nekonečné hodnoty. Pak se myšlenka a přání mohou stát skutečností ještě před tím, než se projeví.
Při velmi vysokých rychlostech tedy musíte být schopni chápat, jaká myšlenka nebo přání mohou vzniknout a pouze pokud se vám hodí, je třeba je propustit, aby se projevily. Zvláštnost práce duchem v podmínkách věčnosti spočívá v tom, že je třeba současně vnímat a chápat mnoho duchovních stavů v jednom stávajícím. Duch se setkává sám se sebou. Stvořitel sebe vidí z budoucnosti a sám je v budoucnosti.
Duše je ve věčnosti absolutně harmonická, neboť je věčná.
Nalaďte se na poznání a stav duše ve věčnosti a pak rychlost vašeho myšlení může vždy dosáhnout potřebné hodnoty, která zajišťuje věčný život. Chápejte myšlení jako nevyčerpatelný zdroj věčného života, potom mu nikdo nebude moci odporovat, protože myšlenku nebo to, co je podobné myšlence, mají všechny objekty informace. Oživte věčnost tím, že vaše myšlenka může být také za věčností.

Text „Učení Grigorije Grabového o Bohu. Metoda zrychlení myšlení ve věčnosti“ zformuloval a uvedl Grigorij Grabovoj 4. června 2015.