Je velice zvláštní, kolik takové slovo, jakým je „vzkříšení“, které se již zabydlelo
v našem slovníku, nadělalo rozruchu a poprasku v naší společnosti.

Začněme s tím, že každý náš týden končí dnem s názvem neděle [pozn.: v ruštině slovo „воскресенье“ (neděle) je téměř shodné se slovem „воскрешение“ (vzkříšení)]. Je to den odpočinku, pochopení smyslu uplynulého týdne a také příprava na další pracovní týden, tedy na něco nového. Je to den „obnovení“. Po dobrém odpočinku lidé dokonce říkají, že „jako by se znovu narodili“, a to znamená potenciál pro uskutečnění nových zajímavých činností jakoby s novými poznatky.

Smysl procesu vzkříšení kanonické texty základních světových tvůrčích náboženství interpretují jednoznačně – jedná se o plné obnovení fyzického těla člověka, které člověk ztratil po přechodu do jiného světa. Příkladem může být vzkříšení tří lidí provedené Ježíšem Kristem; která jasně ukazují, že vzkříšení je specifický proces, jehož realizace tkví ve fyzické realitě a nikoliv proces neviditelné věčné existence člověka. Samozřejmě, že pro věčný život lidské tělo potřebuje získat některé vlastnosti, které mu umožňují nezestárnout, neonemocnět a neumírat.

Podle Učení Grigorije Grabového tyto vlastnosti nyní může získat kdokoli, kdo neustále pracuje na rozvoji svého vědomí až do vytvoření skutečného kontaktu se svou Duší na logické úrovni. V tomto případě má člověk trvalou příležitost poznat, jak uskutečňovat správné a tvořivé činy a události. Pak mizí možnost dělat chyby v dodržování Božích zákonů, což znamená, že život je plný světla, lásky, štěstí a nezůstane nic, co by mohlo vést k nepříznivým událostem včetně smrti.

Grigorij Petrovič poprvé v dějinách naší civilizace hlasitě a konkrétně pronáší jeden ze základních principů Stvořitele: „Protože fyzické tělo je částí Nesmrtelné Duše, tak je také částí Věčného Boha, což znamená, že existují určité zákony, které když člověk zná a dodržuje, nemusí zemřít, tzn. bude žít věčně ve svém fyzickém těle, bude ho neustále omlazovat, a tím zlepšovat a dále rozvíjet své schopnosti.“

V jednom z pořadů na kanálu „Kultura“ se v únoru 2007 objevil film natočený podle japonských vědců, který jednoznačně prohlašoval: „Při zkoumání DNA člověka nebyla nalezena informace o smrti.“ „Znamená to“, pokračují vědci, „že lidé umírají jen kvůli nemoci. Proces stárnutí je jen důsledek nemoci, nikoliv práce nějakého programu
v člověku, který by ho vedl ke smrti fyzického těla.“

Překvapující pro nás byly následující scény z filmu. Při průzkumu byla lidem z různých společenských vrstev položena otázka: „Chtěli byste žít věčně?“ Drtivá většina odpověděla záporně. Tedy takový postoj k životu dosud existuje v kolektivním vědomí lidí na planetě Zemi, a to je důvod, proč lidé odchází do jiného světa.

Grigorij Petrovič Grabovoj prohlašuje:
„Pohyb těch, kteří odešli, se uskutečňuje prostřednictvím našeho vědomí, protože
v našem vědomí stále ještě existuje koncept o odchodu a o těch, kteří odešli. To naše představa o normálnosti odchodu, o jeho přirozenosti, umožňuje, aby se to uskutečňovalo. Je to jen proto, že v našem vědomí připustíme existenci těch, co odchází, ale oni existují. Když podle růstu společného chápání a vnímání toho, že život je vlastně věčný, že smrt není nutná, ale naopak pouze zpomaluje duchovní rozvoj člověka; když větším chápáním těchto reálných struktur z vědomí člověka zmizí pojem odchodu a lidí, kteří odešli, a toto nové pochopení se stane nedílnou součástí kolektivního vědomí, pak všichni budou žít věčně a žádný odchod lidí prostě nebude.“

U těch, kteří odešli, ve skutečnosti neexistuje pojem přerušení, zastavení nebo předčasného ukončení procesů. Po nástupu biologické smrti okamžitě začne „sestavování“, čili proces obnovy podle struktury Věčnosti. Vzniká tok informací, začíná organizace „ustavení života“, spouští se určité mikroprocesy a mnohé další potřebné pro vzkříšení. To v konečném důsledku potvrzuje absolutní absenci konceptu smrti.
K dispozici je jediný život a jeho nekonečný rozvoj.

Znalost principů uspořádání člověka umožňuje, že jeho „sestavení“ lze provést okamžitě. Také může být okamžitě zastaven nástup biologické smrti. Tyto stavy potvrzuje a dokazuje svojí praktickou činností G. P. Grabovoj.

Moderní medicína pro vyvedení člověka ze stavu klinické smrti používá impuls vysokého napětí, ale to je mechanický způsob a vždy „nefunguje“.

Ve starověké Číně byli schopni obnovit člověka pomocí akupunktury, a to dokonce i z velmi rozloženého stavu. Zavádění jehel do potřebných bodů vedlo ke vzkříšení. To je ale také mechanický přístup.

Jak víte, ve starověku v některých krajinách lidé znali tajemství „konzervace“ lidí s jejich souhlasem. To se používalo zejména, pokud jde o vojáky. Podle těchto metod válečníci sesychali a v tomto stavu se mohli uchovávat po dlouhou dobu. Když bylo potřeba, do správného místa byla zavedena jehla, nebo byli poléváni speciálním roztokem, případně jim byl dán nezbytný impuls vědomí a vojáci ožili. Tímto způsobem bylo možné získat celou armádu vycvičených vojáků.

Grigorij Petrovič nám přinesl poznatky o vzkříšení lidí prostřednictvím duchovních principů. Osvojení těchto zásad člověku umožňuje rozšířit své vědomí na úroveň duše
a vstoupit na cestu věčného pokroku. Pochopením technologie vzkříšení Grigorije Grabového si začnete uvědomovat, že každá lidská činnost, každé působení jakéhokoli prvku skutečnosti směřuje k tomu, aby byl organizován systém nekonečného rozvoje za předpokladu, že objekt vždy existuje, to znamená, že je nezničitelný. Z hlediska vzkříšení to znamená, že všichni lidé, všechny aktivity v prvcích informací jsou zacíleny na to, aby byl člověk vzkříšen, to znamená, aby byl opět přítomen, čili aby byl jakoby ve skutečnosti navrácen normální stav věcí.

Existuje nerozlučné spojení mezi tělem člověka a jeho duší. Oddělení fyzického těla člověka od jeho duchovní podstaty zbavuje člověka pevné půdy pod nohama, neboť tělo je částí duše. Pochopení této skutečnosti je klíčovým faktorem pro zajištění zdravého fyzického těla.

Plná harmonie – to je věčné vzájemné spojení, to je všestranné vzájemné působení mezi všemi prvky, které poskytují tvůrčí rozvoj. Taková harmonie je zdrojem absolutního zdraví. Řízení procesu obnovy se uskutečňuje prostřednictvím pochopení harmonie světa, kterou vzkřišující člověk obnovuje ve svém vědomí. Ovládání takového řízení je prvotně založeno do duchovní struktury každého z nás.

Realita a každý její prvek jsou vytvořeny takovým způsobem, že v důsledku toho existují principy úplného obnovení. Každý žijící má vždy poznání o věčném životě. Podobně i jakýkoliv objekt informace má vždy znalosti o své plné formě.

Velikou radostí a podporou pro nás, stoupence Grigorije Grabového, je zveřejnění konkrétních případů současného vzkříšení.

V knize „Po stopách barnaulského zázraku“ autorka Alla Dobrosockaja popsala čtyři případy vzkříšení z mrtvých, které se udály na konci dvacátého století. Je to Klaudia Ustjužanina, arcikněz Michail Ovčinnikov, pskovská jeptiška Antonia a nadporučík Boris Pilipčuk. Kniha vyšla v nakladatelství „Danilovskyj Vestnik“, Moskva.

Informace, které jsou zde předkládány ve formě konkrétních zjištěných skutečností
a byly dosvědčeny lékařsky a uznány církví a také žijícími svědky, jsou zase jedním
z příkladů reality vzkříšení. Pevně věříme v to, že pomáhá překonat odpor kolektivního vědomí planety Země a připravuje půdu pro Všeobecné Vzkříšení předpovídané všemi základními náboženstvími.

Morozkina N. R., Morozkina M. V.
Z díla „Vzkříšení – to je jednoduché“

Převzato a přeloženo z webu: religiongg.wordpress.com

ČÍSELNÁ ŘADA PRO VZKŘÍŠENÍ VŠECH A VŠUDE

«…Např. číselná řada 1798391 je řada pro vzkříšení všech a obecně všude… Uskutečnili jste vzkříšení, zkontrolovali výsledek, dovedli jste ke konkrétnímu normálnímu šťastnému životu každého člověka a vydali jste se dále…»

Grigorij Grabovoj, seminář ze 16. září 2005